Přípravné kurzy ekonomie
Říká se, že štěstí přeje připraveným. Nejspíš už nikdy nezjistíme, kdo ta slova vypustil z úst poprvé, ale pravdou zůstává, že od té doby je vyslovilo nesčetné množství lidí po celém světě a to jen z jednoho důvodu. Jsou totiž pravdivá.
Všichni ti, kteří tento známý výrok slastně zopakovali, s největší pravděpodobností zakusili, jak takové štěstí chutná. Tito lidé jednoduše nepatřili k těm, kteří by pro „ono“ štěstí nic neudělali. Neseděli a marně nečekali, až se k nim jen tak přikloní. Tito lidé udělali něco proto, aby se jim dostalo toho, po čem tak touží. Byla by totiž velká chyba jen vysedávat a čekat, až nám to, o co tolik usilujeme, samo spadne do klína. Takhle to nefunguje a díky bohu, že většina lidí to už konečně pochopila.
Tak například dáte si nový životní cíl: chci se dostat na vysokou školu, obor ekonomie (vybrala jsem ho záměrně, poněvadž není jednoduché, tedy alespoň v Praze, kde jsou vysoké školy ekonomické poměrně prestižní, se na něj dostat). Logicky pro to musím něco udělat, nehledě na to, zda jsem čerstvý absolvent gymnázia, obchodní akademie nebo účetní s osmiletou praxí, která si potřebuje doplnit vzdělání.
Každý potenciální uchazeč o studium ekonomie samozřejmě zvolí jinou taktiku přípravy. Naše účetní se například bude na přijímací zkoušky učit vždy večer, když se vrátí z práce domů. Většinou však bude příliš unavená na to, aby dokázala vstřebat učivo, které už nějaký ten rok, co je pryč ze střední školy, neviděla, a tak její snahy ve většině případů skončím spánkem na psacím stole.
Když má tak trochu kliku, vzbudí se ve chvíli, kdy jí po stole přeběhne její kocour a shodí hrnek s černou kávou, za tenhle den už čtvrtou. Aniž by otevřela oči, dobelhá se do postele, kde se překulí na bok a pokračuje tam, kde skončila. Když kliku ovšem nemá, probouzí ji brzy ráno první paprsky slunce a silná bolest zad.
Knihu o ekonomii prostudovala natolik, že se jí, nikoliv obrazně, vtiskla do tváře. V žádném případě nehodlám tento styl učení shazovat, jistě má i své kladné stránky, leč o jeho efektivitě si dovolím lehce zapochybovat.
Jinak jsou na tom samozřejmě čerství maturanti. Jsou doslova nalití znalostmi, které ze sebe ještě nedávno potili před maturitní komisí, a tak vypadají vcelku sebevědomě. Taková účetní v porovnání s nimi nemá šanci uspět. Zdání však klame. Fakt, že složili zkoušku dospělosti, ještě nutně nemusí znamenat, že budou přijati na vysokou školu, konkrétně ke studiu ekonomie. A tak se ti pilnější z nich stále ještě biflují a hromadí vědomosti, zatímco jejich lehkovážní kolegové mají za to, že když z ekonomie odmaturovali na výbornou, mají vyhráno. Opak je pravdou a většina z nich se pak nestačí divit, co všechno se jim u přijímacích zkoušek podařilo pokazit. Marně pak pláčou nad rozlitým mlékem a sami sobě vyčítají, že kdyby se na to učení přeci jen nevykašlali, usedali by v září do zaplněných poslucháren.
Pokud víte, že na přípravu na přijímací zkoušky na vysokou školu, v našem případě na ekonomii, nedokážete být sami, měla bych pro vás řešení. Je to snadné a z vlastní zkušenosti vím, že i velmi efektivní. Velká většina jazykových škol u nás poskytuje takzvané přípravné kurzy na vysoké školy. Nabídky fungují pro velké množství oborů, tudíž se prakticky nemusíte obávat, že zrovna pro studium, které zajímá vás, nic takového neexistuje. Vždy se dá najít takový přípravný kurz, který vám bude nejvíce vyhovovat.
Mně se například osvědčil přípravný kurz ekonomie v Praze (ano přiznávám, já jsem ta účetní, co pospává na stole), který poskytuje jazyková škola Tutor. Díky přípravnému kurzu ekonomie jsem si skvěle osvěžila znalosti, které jsem za dobu strávenou v práci dávno zapomněla, ale naučila jsem se i mnoho nových teoretických věcí z oblasti ekonomie a některé z nich se pak skutečně objevily v mých přijímacích testech na vysokou školu.
Zkoušky jsem tehdy úspěšně zvládla. Nyní pracuji na své diplomové práci a upřímně doufám, že své studium ekonomie letos řádně dokončím. A opět se mi potvrdilo to, v co jsem tak dlouho věřila: každý je sám svého štěstí strůjce, a pokud něco doopravdy chce, pak záleží jen na něm, co je pro to ochoten udělat. A tak se i já k tomu nekonečnému zástupu lidí, kteří tvrdí, že štěstí přeje připraveným, směle přidávám!